Výlet 2014 - SDH Bystré

Letní zábava aneb "Hasičský výlet" na Bystrém

Vladimír Kutlvašr - 17. 7 .2014

Vyvěšené a zveřejněné letáky lákaly na neobvyklou akci, a tak se 12.7.2014 od páté hodiny odpolední začali trousit první hosté (a pár jich přišlo omylem již v 16 hod.). A udělali dobře, stejně tak i ti, co přišli za nimi. Protože když hasiči řeknou, že bude zábava, tak bude a basta... 

A tak také bylo, dokonce i to počasí se umoudřilo, přestože den před akcí dešťovou clonou dávalo na vědomí, že když bude chtít, silně vše zkomplikuje. Ale nakonec to dobře dopadlo - však se pojďte podívat...


Ale než něco povím o zábavě samé, nemohu vynechat její přípravu. Ta si totiž vyžádala tentokráte nadměrné úsilí. Napočítal jsem zhruba 25 obětavých místních, kteří si vzali za své, že zábavu zorganizují. A protože akce to byla skutečně velká, musely být i velké přípravy. Když vynechám teoretickou přípravu, kterou bylo nutné udělat již dlouho před akcí a soustředím se jen na období těsně před zahájením, musím se zmínit již o pátku. To se na Bystřance objevili naši mladí a jali se loupat cibuli (vždyť ke guláši cibule patří), začaly se připravovat pomůcky a vybavení budoucích prodejních stánků, svážet zboží atd.

Je sobota a všichni jsou na nohou již od půl deváté. Do odpoledne není až tak mnoho času a je nutné přivést zapůjčené lavičky a stoly od kolegů z Lubna a rozložit je na plochu hřiště, je nutné postavit čtveřici velkých stanů - co kdyby pršelo, nebo naopak prudce pražilo slunce, smontovat prodejní stánky, pročistit trubky a chladič na zlatavý mok a kofolu... prostě je toho hodně. Ale v čase oběda bylo vše připraveno. Většina se odebrala domů, ale ve dvě hodiny odpolední již bylo na Bystřance opět živo. Poslední přípravy a první hosté mohou přijít.

Je pátá hodina a mikrofonu se chápe Vlastimil - starosta SDH a zahajuje "Hasičský výlet". To se již u stánků objevily zprvu menší, později i větší hrozny zákazníků, nalákaných hned dvěma druhy piva - čepoval se standardní Radegast, novinkou bylo pivo z pivovaru U Koníčka.

Novinkou letošní akce bylo značení platících diváků červeným papírovým páskem na ruku pro dospělé a žlutým pro děti. To mělo i praktický význam, žlutý zákazník prostě nedostal pivo a alkohol. Ale hlavním důvodem bylo zajistit co největší počet platících hostů a to se nakonec podařilo...

Akce je zahájena, zatím si hosté různě posedávají pod plachtami stanů - a jejich děti? Ty jsou v sedmém nebi. V rohu hřiště je připraveno hlavní lákadlo - nafukovací obrovský skákací hrad. K němu se většinou děcka nahrnula hned jako k první atrakci. No, přiznám se,  chvilku jsem váhal, ale pak jsem požádal majitele, jestli bych si ten hrad také nemohl vyzkoušet. Nedůvěřivě se na mne chvilku díval, ale pak s pohledem na můj fotoaparát kývnul. Rychle boty dolů a hup, už jsem tam byl. Jo, to za našeho mládí nebylo. Vyzkoušel jsem si vylézt do horního patra (dokonce mne konstrukce bez problémů unesla), jen na skluzavku jsem si netroufl, abych ji nepoškodil. Děti se chvilku nedůvěřivě dívaly, ale za chvilku - jako bych tam nebyl. Myslím, že se fotky povedly...

Hned vedle stál dřevěný hasičský vůz a jediné štěstí bylo, že konstruktéři mysleli na vše a namontovali do kabinky hned dva volanty... skluzavka na zádi vozidla byla testována dětskými zadnicemi, no paráda.

Pro nejmenší byla ale velkým lákadlem velká papírová krabice s různobarevnými zátkami od PET lahví. To by člověk neřekl, kolik radosti víčka udělají. Nejmenší se zahrabávali do vysoké vrstvy víček a užívali si to vskutku naplno.

V další části areálu byla postavena švédská bedna, která sloužila jako podpora pro střelbu ze vzduchovky. Součástí celé akce byla totiž vyhlášená soutěž o nejlepší střelecké oko s hodnotnými cenami. A tak se mladí, starší i nejstarší vzájemně hecovali a pokoušeli se dosáhnout co nejvíce bodů. No a ti nejmenší sice vzduchovku neunesli, ale protože si chtěli také vystřelit, obsluha jim ráda pomohla. Rozzářené oči malého střelce při úspěšném sražení plechového terče hovořila sama za sebe.

Ve velkém stanu na konci hřiště se shromažďovaly děti a doslova tvořily malou frontu. Trpělivě čekaly na to, až na ně dojde řada a v rámci čekání si vybíraly z připravených vzorů, co si vlastně nechají namalovat  na obličej. Malíři Alenka, Lucka a Kuba na jejich tváře trpělivě přenášeli barvy. To bylo najednou motýlků a Spidermanů...

Mezitím přijela dodávka a muzikanti začali vybalovat své hudební nádobíčko - dorazila avizovaná kapela HEC. Její vystoupení bylo na Bytřance novinkou, a tak organizátoři s napětím čekali, zda jejich volba byla tou správnou. Ale než si postaví a zprovozní aparaturu, mrkněme se ještě ke stánkům, snad se k pultu protlačíme...

Standardní stánky ani popisovat nebudu, alko a pivo se čepovalo v dřevěné boudě, to je již zaběhlá a vyzkoušená věc, jen obsluha omladila. Ale na kvalitu piva to nemělo žádný vliv. Hned vedle byl usazen stánek s kofolou a později s citronelou. V mezeře mezi stánky byl usazen a roztopen uďák. David si vzal na starost přípravu kuřecího a vepřového masa (oboje jsem samozřejmě vyzkoušel, bylo výborné). No a pro párkaře byly douzovány výborné cigára se speciálním pomazáním. To byla dobrota!

Hned vedle byla naprostá novinka hasičského výletu - bramborové spirálky. To si vzala na starost Hanka a po dobu celé akce se ze stánku nehnula. O výrobek byl velký zájem a když jsme viděl, že polotovary valem docházejí a Jirka, jako autor přístroje na výrobu spirál prostě nestíhá, zželelo se mi jej, odložil jsem foťák a jal se vzpomínat, jak se vlastně škrabou brambory. Nakonec nám to šlo pěkně od ruky a Hanka snad spirálkami uspokojila všechny zájemce. Nakonec brambory došly - naštěstí - jinak bych nemohl přinést fotografické svědectví. Souběžně se spirálkami ještě v mezičase stíhala smažit hranolky, o  které byl největší zájem mezi dětmi. A na konci řady se tvořila občas fronta na pivo od Koníčka. Prostě, každý si mohl vybrat a každý toho i využil.

Ale již zazněly první údery do strun a HEC si vzal slovo. Nejprve taneční plochu nesměle vyzkoušely děti, ty se spíše proháněly, ale později, až se trochu smráklo, se plocha naplnila do posledního volného místa.

Při západu slunce, to ještě vidět bylo, lákal Stáňa děti i dospělé na tombolu. Žetony se prodávaly poměrně dobře a výhry brzo zmizely. 

Nesmím ale zapomenout na labužnický tahák akce - tradiční guláš. Ten se letos obvzláště vyvedl - byl jsem u jeho přípravy (jen jsem se díval, nebojte, neradil jsem, to bych si nedovolil). A takový guláš s cibulkou a chutným chlebem, to bylo něco. Jana s Dankou a Ivetou se místy pěkně otáčely. Guláš se prodával po celou dobu akce.

V čase, blížícího se půlnoci byla konečně vyhlášeno slosování vstupenek - tedy zmíněných pásků. Losování vedl, stejně jako občasnou moderaci večera ,Jakub. Všiml jsem si, že někteří již měli, vzhledem k pokročilé době, problém najít a hlavně přečíst malinkaté číslo pásku. Ta tak dílem horší čitelnosti, dílem tím, že již někteří odešli domů, se muselo losování několikráte prodloužit. Ale, ceny se nakonec ke svým vítězům dostaly a myslím, že byly (ty ceny) "ztrestány" hned na místě.

Takže jste se mnou obešli celý areál a myslím, pokud jste tam nebyli, už nyní litujete. Počasí strašilo, ale, jak jsem  poznamenal, jeho moudrost  nakonec nedovolila návštěvu kapek. Nebylo vysloveně vedro, ale ani zima. Prostě - vyšlo to.

Pro zajímavost, když jsem počítal prázdné sudy a nemohl se dopočítat, sdělil mi někdo, že na akci proteklo 1100 piv. To je pěkné. Odhaduji, že přišlo na 300 lidí, mnoho z nich neznám ani od vidění, zřejmě tu bylo mnoho přespolních. No a když se kolem páté hodiny nedělní "zavíralo", bylo jasné, že se akce vydařila.

Lidé šli spát a organizátoři? Ti byli již  před devátou zase zpět na place. Vše, co se přivezlo a postavilo, se musí opět složit a uložit. Ještě, že máme Jirku s traktorem a vlečkou. Vše se stihlo v rekordním čase, a tak zbylo i na chvilku oddechu a diskuzí. Domů jsem odcházel kolem jedné hodiny odpolední, čekala mne archivace a třídění snímků.. Tak se mrkněte.