Den třetí - rozloučení

Den třetí - končíme...

Vladimír Kutlvašr - 1.10.2014

No, a je to. Krásné dva dny jsou za námi, jsme plni dojmů a zážitků a vstáváme do dne třetího. Dnes jedeme zpět domů.

Ráno je opět jako namalované. Někteří z nás nelenili a hned zrána se vydali posbírat houbovou nadílku, kterou jsme objevili včera. A houby to jsou skutečně obrovské. Osobně na houby nechodím, mám dojem, že se přede mnou účinně schovávají a zde? Stačí vstoupit kousek do lesního porostu a hle - hub "jako máku".

Pomalu se objevují další Bystřané - postupně se potkáváme na snídani. Využiji trochu času a vyrážím podívat se po okolí. Dělám několik záběrů a jsem mokrý až ke kolemům. Ranní rosa je všude a je jí hojně. Za chvilku se scházíme u autobusu a vyměňujeme si dojmy z předchozích dnů - shodujeme se, že byly prostě úžasné. Trochu lovecké a sběratelské závisti pak přivodí příchod Ladislava, který hrdě a s úsměvem úspěšného sběrače přináší krabici plnou houbových úlovků. Tolik hub najednou se jen tak běžně nevidí.

Vlastimil startuje autobus a tak rychle naložit tašky, spočítat se, zda nikdo nechybí a vyrážíme. Opět, stejně jako včera, řidič sklízí pochvalu za perfektní vymanévrování ze stísněného prostoru před hotelem. Za chvíli se ohlížíme, hotel mizí v zátočině - jedeme na Bystré...tedy přesněji do města Bystré.

Před radnicí nás čeká starosta a jeho kolegové. Sluníčko zalévá náměstí pozitivním světlem, všichni se usmívají a několikráte se loučíme. Starosta města nabízí na cestu poslední ohnivou vodu a já se před radnicí se pokouším uspořádat houf lidí do nějakého fotogenického útvaru - děláme společnou fotografii.

Nakonec jsem převzal asi pět fotoaparátů a pokoušel jsem uspokojit jejich majitele zmáčknutím spouště. Už vás někdy napadlo, proč fotograf většinou není na fotce samé? Čím to asi je?

 

Pomalu se vydáváme k autobusu, poslední zamávání a "nashle" třeba za další dva roky...

Cesta ubíhá tak nějak jinak. Jsme unaveni, někteří dřímají, jiní jsou ale plni energie. Vzájemně se proplétáme v úzké chodbičce autobusu a dopřáváme si jen jednu pauzu na cestě. Přemýšlím, jak vlastně celý výlet zakončíme a nakonec je jasno, je poledne, návrat vypadá na poobědí a tak se vcelku rychle usnášíme, že ten pravý konec celé výpravy nemůže být jinde, než při dobrém společném obědě v restauraci "U Toflů". Nevím, zda jsme neudělali naší hromadnou objednávkou z cesty problém při přípravě oběda - ale nijak se to neprojevilo.

Přijíždíme domů, na Bystré a autobus pomalu couvá na parkoviště před restaurací. Někdo na nás čeká, po chvilce je zřejmé - to Marcela se synem nás vítají a nabízí hned dvě krabice vlastnoručně napečených buchet. Něco jako vítání chlebem a solí - na Bystrém se to od nynějška dělá buchtou a koláčem :-).To je skutečně příjemné a chutné překvapení. 

Děláme poslední společnou fotografii a přesouváme se do výčepu ke stolům. Dobré pivo po cestě skutečně "sedlo". A když se k tomu přidal dobrý oběd, co si ještě vlastně přát. Diskuze nebere konce, znovu probíráme, co se líbilo a co zaujalo, již nyní se odhaduje, co vlastně lze očekávat na dalším setkání za dva roky.

S Janou se za chvilku zvedneme, se všemi se loučíme a vydáváme se na cestu domů. Jsem ověšen brašnami s fotonádobím a stativem a přemítám, jak a kdy vlastně mám stihnout zpracovat všechny své záběry. Nakonec se ukazuje, že mé obavy jsou opodstatněné - záměrů je více, než jsem dovedl odhadnout... no nic, nějak to dopadne. 

Hlavně že se nikomu nic nestalo, všichni se vrátili zdrávi a spokojeni - výlet se skutečně vydařil. Nakonec, co budu psát a popisovat pořád já - níže je otevřen "diskuzní kroužek".

Děkuji za všechny organizátorům z města Bystré, díky všem, jak se o nás postarali, díky kolegům Bysterákům, kteří navíc s sebou přivezli perfektní taneční a pěvecké vystoupení. Bylo to perfektní.

Vladimír


Nelze uložit Váš nový příspěvek ?

- je příliš dlouhý. Pokuste se jej zkrátit, nebo rozdělit na více dílů. Pro orientaci - max. délka příspěvku může být 450 znaků.


Sraz Bystřanů 2014